Pokračujeme stále v tradičním loupání pohanky mechanickou cestou jako naši dědové. Dnes pohanku zpracovává a o mlýn pečuje pátý mlynář Pavel. V našem mlýně na Kopané ve Frenštátě pod Radhoštěm loupeme pohanku již od roku 1861 mechanickým způsobem, při němž nejsou znehodnocovány vitamíny. Naším přáním je, aby pohanka i nadále přinášela lidem zdraví, které stále zůstává tím největším bohatstvím každého člověka.
Nejsme a ani nemůžeme být klasický e-shop, jaký znáte například od "jedniček a dvojek s elektronikou" - tedy dnes objednám a zítra to mám. Také nejsme překupníci těžící z cizí práce. Jsme mlynáři z rodu Šmajstrlů a rádi Vám naši pohanku také zašleme, ale nejprve musíme vše vyrobit a protože pohanku děláme s láskou a poctivě, zabere to trochu času. Všechna pohanka od nás je tak čerstvá, poctivá, kvalitní a vypěstovaná našimi Českými zemědělci.
Celá desetiletí se snažíme o osvětu naší pohanky a věříme v její vlastnosti, které jsou také po několik generací naší rodiny prokázány spokojenými zákazníky.
V průběhu staletí se setkáváme s mnoha způsoby drcení a mletí zrní. Nejjednodušší formou bylo drcení obilí na rovném nebo mírně zahloubeném kameni ručním kamenným drtidlem. Nejstarší podobou mlýna je mlýn tažný, který se uváděl do pohybu pomocí tažných zvířat. Obrat v produkci a kvalitě mletí nastal po zavedení vodní nebo větrné síly k pohonu mlecího zařízení.
V českých zemích má mlynářství velmi dlouhou a starou tradici. Mlynáři jako dvorští řemeslníci se objevují v knížecích a později v královských klášterech a kapitulách. S největší pravděpodobností se tenkrát jednalo o vodní mlýny. Větrné mlýny se u nás objevují ojediněle. Ve třináctém století byly stavěny na větrných místech a až donedávna se dochovaly na Olomoucku, v Moravské bráně a ve Slezsku. Překrásný exponát větrného mlýna stojí ve valašském skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.